← Pražské příběhy

Prague Stories · Moderní Praha

Barrandovské terasy: když si Praha vypůjčila kalifornský sen na skále

Na konci 20. let proměnil Václav M. Havel skalnaté místo nad Vltavou v moderní volnočasový projekt částečně inspirovaný sanfranciským Cliff House. Barrandovské terasy se staly architekturou, společenskou scénou i součástí širší filmové vize celé čtvrti.

Barrandov, Praha

Modern southern view of the original Barrandov Terraces complex on the cliff.
Foto: JanSuchyZdrojPublic domain

Praha se kdysi podívala na restauraci nad Pacifikem a rozhodla se vybudovat vlastní společenský svět na skále nad Vltavou.

Kalifornie přišla přes českého inženýra

Václav M. Havel viděl sanfranciský Cliff House a jeho dojem si přivezl do Prahy. Oficiální historie Barrandovských teras uvádí tuto stavbu jako jednu z inspirací pražského projektu na skalnatém ostrohu nad řekou.

Max Urban proměnil nápad v moderní architekturu

Architekt Max Urban navrhl terasy a restauraci jako součást širšího rozvoje Barrandova. Námořní motivy — terasy, rampy, zaoblené rohy a pásová okna — pomohly vytvořit moderní architekturu pro volný čas, která využívala dlouhé výhledy přes Vltavu.

Čtvrť a filmový průmysl rostly společně

Urban pracoval také na nedalekých filmových ateliérech a širším rezidenčním plánu. Bydlení, zábava, film a pečlivě budovaná značka krajiny vznikaly jako části jednoho barrandovského konceptu, ne jako nesouvisející projekty, které se náhodou sešly na jednom kopci.

Restaurace, která zároveň prodávala čtvrť

Půvab měl praktický účel. Hosté z teras hleděli přes Vltavu z nové čtvrti vil, silnic a moderní architektury. Oběd nebo večerní drink mohl zároveň předvádět, jaké by mohlo být bydlení nad starým městem. Barrandov prodával současně stoly, výhledy i novou adresu.

Kino obraz dokončilo

Nedaleké filmové ateliéry dodaly čtvrti další dávku modernity. Herci, filmové štáby a nové technologie posilovali obraz, který už naznačovaly Terasy: Barrandov měl působit otevřeně světu a současně. Snadným přirovnáním je Hollywood na Vltavě, ale místní ambice byla přesnější — od začátku udělat z nové pražské čtvrti kulturně přitažlivé místo.

Výhled odváděl část prodejní práce

Skalnatý pozemek byl nepohodlný pro běžnou výstavbu a dokonalý pro divadlo. Výstup odděloval Terasy od ulic pod nimi a architektura se potom otevírala směrem k řece a městu. Panorama nebylo dekorací v pozadí. Bylo jednou z věcí, které si lidé přišli „konzumovat“.

Revidované vizuály

Podívejte se na příběh

Podpůrné snímky vybrané ve vizuální recenzi Prague Stories.Kontextové obrázky jsou označeny tak, aby nebyly zaměněny za dokumentární důkaz přesného předmětu.

1937 archival view of the busy multi-level terraces with guests and tables.

1937 archival view of the busy multi-level terraces with guests and tables.

Foto: Wikimedia Commons contributor — see source pageZdrojWikimedia Commons file-specific free-use license (verified on file page)
1932 archival view showing the swimming-pool amenity below the terraces.

1932 archival view showing the swimming-pool amenity below the terraces.

Foto: Wikimedia Commons contributor — see source pageZdrojWikimedia Commons file-specific free-use license (verified on file page)
Wide modern view of the Terraces from Barrandov Bridge, showing cliff and urban setting.

Wide modern view of the Terraces from Barrandov Bridge, showing cliff and urban setting.

Foto: ŠJůZdrojCC BY 4.0

Rychlá fakta

  • Barrandovské terasy inicioval Václav M. Havel v letech 1929–1930.
  • Hlavní modernistický projekt navrhl Max Urban.
  • Koncept na skále inspiroval sanfranciský Cliff House.
  • Rezidenční rozvoj Barrandova, volnočasové podniky a filmové ateliéry spolu úzce souvisely.

Otázky

Jmenuje se Barrandov podle filmových ateliérů?

Ne. Název čtvrti byl zvolen dříve a odkazuje na Joachima Barranda; filmové ateliéry se staly součástí pozdějšího rozvoje území.

Byl Cliff House přímo zkopírován?

Ne. Byl inspirací, nikoli doslovnou kopií.

Kdo byl Václav M. Havel?

Český inženýr a stavební podnikatel, otec pozdějšího českého prezidenta Václava Havla.

Zdroje a další čtení

Skutečná Praha: místní čtvrti za hranicí Starého MěstaRezervujte nyní